Justino Ty naslouchej,
už vychází Tvůj černej den,
a někde v dálce svítá, do nových časů.
Své naděje co postrádáš,
ne zahazuj co nepoznáš,
divoký havran přináší Tvá znamení.
Ref,
Ty v hříchu zůstaň stejná,
a na osud nezoufej,
vždyť víš že neutečeš nikam,
a zdálky přichází zas další černý den.
Justino Tvé zvonění,
co nohy v tanec promění,
si víla lesů přicházíš když, den jde spát.
Jen tisíc nocí protancuj,
a nezoufej na osud svůj,
vždyť Tvoji kletbu promění až svítání.
Justino kam utíkáš,
ty cesty světa dobře znáš,
a z natažené ruky umíš, život číst.
Ten nevěří kdo nepoznal tvou,
pavučinu, kouzel pár,
jsi víla lesů, čarodějka, opuštěných.
|
