V předsíni jsou s tebou další hádky,
radost měj, že jsem tady zpátky,
né nevěřím, jak jsem se tu vzal,
a ty vítáš mě zle, a prý abych se bral.
Víc mám dát, své lásky dej mi,
ono mi to jaksi nejde,
raději tu dál zůstanu rád,
Víc mám dát, třeba mi i pěstmi mávej,
a ty hospodo další nalej,
ať si můžu žít, jak já se znám.
Víc mám dát.
Večeře je zase studená,
nálada je zlověstná,
málo je v nás, zrovna lásky své,
roky střídaj roky jsou však všechny stejné
Nevyčítej a buď ke mně milá,
to známí ví, že jsi přítěž má.
|
