Každé ráno probouzím se z čarovného snění,
Noční poutí provází mne krásné vyprávění.
Princezna s králem jdou spolu cestou
na břehu stojí ten dům.
V říši pohádek může se všechno
i já už uvěřil snům.
Plavá dívka chodí k řece, prince hledá dál,
Dlouhé chvíle tráví přece, sen, který se zdál.
Píseň tu známou vítr si fouká,
šeptá jí: Buď mou!
Píseň tu známou i vítr si fouká
v dáli nad vodou.
Sám, sám, sám chodím po světě sám,
Dál, dál vyprávím tuto píseň .
Bledá dívka chodí k řece, v ruce šátek má,
Plavá dívka v řece zmírá a ta ji smáčí dál.
Jenom pár růží, co do vody hodil
naposled starý pan král.
Ten král byl starý a život svůj složil,
aby pak nezůstal sám.
|
