Ty za nic nestojíš,
jsi líný to povídala máma má.
Jídlo ti chutná, tak i pití
bydlíš v čísle sedmnáct.
Zítra časně za svítání
problémy máš se vstáváním.
Hlava bolí z prázdných láhví,
a nuda je k ukousání.
Starý dům a stará postel
ještě voní líbáním.
A tak ti říkám po sté,
tak mezi zpíváním.
Málo toho znáš, tak poslouchej.
Já totiž bydlím v čísle sedmnáct.
Do postele prší v střeše je díra
mám já to s tím trápení
A nevěrná zdá-se-má milá, má milá.
|
|
Aktualizováno Pondělí, 25 Leden 2010 15:28 |
